Otázek je skutečně mnoho. Nosí na triku hlavní vinu posledních nezdarů hlavní kouč reprezentace Vladimír Růžička? Byla vypadnutí ze čtvrtfinálových zápasů pouhou shodou náhod spojené v neštěstí? Ne, to určitě ne. A shodují se i všichni experti.

Práce s mládeží na bodě nula

Žádný hokejista není hvězdou ze dne na den. Chce to pořádnou řádku let poctivé dřiny, než se z nevinného klučiny stane opravdová hvězda, kterou zná celý svět. Je snad tedy problém v tom, že by v českých luzích a hájích nebyly talenty a potencionální hvězdy? Kdepak! A dokázala to už pěkná řádka hráčů, jen namátkou vyberme třeba Jágra, Haška, Holíka, Eliáše, Hejduka, Vokouna. Ti všichni si dokázali udělat pořádnou reklamu na svoje jméno. jenže od dob, kdy česká reprezentace vyhrávala se stala jedna podstatná věc.

Mládež se předtím chovala jinak než dnes. No řekněte sami. Když český svaz ledního hokeje kontroloval vysvědčení na školách všech hokejistů, zjistili nepříjemnou zprávu. Více jak polovina z nich propadávala alespoň z jednoho předmětu a to ještě na základní škole. Z toho plyne jasná věc. takový kluk v žádném případě není hloupý, ale líný a drzý. A když pak svého učitele takový žák pošle někam, myslíte že to neudělá i trenérovi?

V týmu je pak špatná morálka a ta odradí od hokeje i ty hodné hráče, kteří by o hokej měli třeba obrovský zájem, ale radši půjdou hrát jiný sport, než každodenně snášet od svých "kamarádů" nadávky a urážky. Tomuto se musí český hokej vyhnout, pokud chce znovu patřit mezi světovou hokejovou elitu. Poučka by z tohoto postřehu tedy zněla docela jasně a výstižně - zpřísnit přístup trenérů na hráče a nedopustit v klubech, aby takový hráči měli svou moc.

Brzký odchod hráče do zámoří není vždy správné řešení

Tady se dostáváme do problému se kterým souvisí i postavení domácí 02 extraligy. Ale k tomu až později. Dáme si příklad, který je bohužel simulací časté reality. Je hráč, který právě dovršil věku 18 let. Všichni o něm říkají žej je to budoucí naděj a vyroste z něj skvělý hráč. To skutečně může, ale také nemusí. Takový hráč přece ví, že nejlepší hokej na světe se hraje za mořem a tak se chce zákonitě prorvat mezi partou nejlepších hokejistů a talentů na světě. Myšlenky těchto hráčů jsou zhruba takové, že se hráč trochu rozkouká, hned se prosadí, dostane od trenéra prostor a prorazí do NHL.

To je ale hrubá chyba! Později totiž zjistí, že v lize se nachází řádka desítek stejně dobrých leč i lepších hokejistů než je on. Trenér ho šoupne do udržovací 4. nebo 3. lajny. Nehledě na to, že Kanadští a Američtí trenéři po něm budou chtít hrát styl zámořského hokeje, což znamená nahoď puk na mantinel a běž. Přece by bylo lepší zůstat o pár let doma, pořádně se vyhrát a potom třeba to zkusit za mořem, když je hráč skutečně připravený.

Při výběru reprezetačních hráčů pak trenéři nemají takový přehled o hráčích mimo svou zem a tak se musí dělat speciální expedice do Ameriky a Kanady, kde trenér stejně uvidí daného hráče 2 zápasy, víc ne.

A s tím souvisí podmínky extraligy. Naše liga jistě má svou kvalitu, ale kdyby byla na patřičné úrovni, měli by junioři důvod odcházet jinam? Stěží. Častou nemocí domácích klubů je sázení na starší osvědčené hráče. Moc prostoru se mladým nedává, a ti jsou pak právem znechuceni. Jasně, kvalita extraligy by pak o něco klesla ale co je snad důležitější? Že titul vyhrály Pardubice nebo na mistrovství světa Česko? Odpověď je jasná.

Pořádná facka do tváře by českému hokeji jenom prospěla

V čem je ale skutečně ten hlavní problém? Že se nic nedělá! Ale skutečně. Ve článcích si to můžete přečíst stejně jako v časopisech. O dané problematice se mluví už docela dlouhou dobu velice otevřeně a jsou slyšet i návrhy na řešení. Ale to je vše. Přece pořád patříme mezi tu širokou špičku ledního hokeje. Kam se na nás hrabou takový Lotyši, Norové. Mluví se o neúspěších ve čtvrtfinále. Každý říká, že to byla smůla, nevyšlo to, příště znova. Co by se asi stalo, kdyby Češi nepostoupili ani do toho čtvrtfinále? Co kdyby přišel ročník, ve kterém by česká reprezentace hrála třeba i o udržení? To už by si možná naší drazí páni kolegové z našeho českého svazu začali ťukat na čelo a věděli by, že v té naši zemi je něco špatně.

Právě začalo mistrovství světa, Češi podlehli Norům 2:3. Může a nemusí to něco znamenat. Až konečné umístění se na tomto šampionátu potvrdí nebo vyvrátí mojí teorii. Každopádně by jsme všichni chtěli, aby tento článek nebyl pravdivý a čeští hokejisté přivezli domů nějakou medaili. Kéž by...

Autor: David Motloch